J

Jan Zacek

@janzacek.bsky.social

97 Followers 637 Following

Opoziční zastupitel Prahy 4, jinak konzultant přes procesy, rodopisec a amatérský historik

Pražské povstání v reálném čase: Sledujte se mnou 80 let staré události minutu po minutě! Zítra, 5. května, si připomeneme 80. výročí vypuknutí Pražského povstání. Abychom si tyto dramatické dny nepřipomínali jen jako suchá data z učebnic, rozhodl jsem si pro vás připravit unikátní sérii příspěvků. Od dnešního večera až do 10. května budeme společně sledovat události povstání tak, jak se odehrávaly – v reálném čase, jen s odstupem 80 let. Přeneste se se mnou do atmosféry Prahy na začátku května 1945. Konec války je na dosah, ale město stále svírá tíseň šestileté okupace. Vzduch je plný napětí, očekávání, ale i odhodlání. Lidé už nechtějí čekat na svobodu, chtějí si ji vybojovat sami. Moje série se zaměří nejen na známé události v centru, ale především na to, co se dělo přímo u nás, v Praze 4. Budeme sledovat stavbu barikád v Nuslích, boje o Pankrác a události na Zelené lišce, události v Krči, Podolí, Braníku či na Spořilově. Připomeneme si místa, která známe z každodenních cest, ale která se před 80 lety stala dějištěm hrdinských i tragických příběhů. Proč právě Praha 4? Pražské povstání bylo klíčovým momentem konce druhé světové války v našich zemích. Oblast dnešní Prahy 4 (tehdejší Praha XIV, XV a přilehlé obce) sehrála v těchto bojích mimořádně důležitou roli. Jejím hlavním úkolem bylo zabránit elitním jednotkám SS postupujícím od jihu v průniku do centra města, což se povstalcům navzdory těžkým podmínkám a slabší výzbroji podařilo. Boje zde byly mimořádně tvrdé a oblast utrpěla obrovské ztráty – více než 800 padlých a zavražděných představuje téměř třetinu všech obětí povstání v celé Praze. To svědčí nejen o urputnosti bojů, ale i o brutalitě nacistických represálií vůči bojovníkům i civilnímu obyvatelstvu. #PrazskePovstani80 #Praha4Povstani #HistoriePrahy4 #Kveten1945 Sledujte naši stránku každý den a zapojte se do diskuse. Sdílejte své vlastní příběhy a vzpomínky, komentujte a ptejte se. Společně si připomeneme odvahu a obětavost našich předků.
19.2.1949 byli na Pankráci zavražděni Miroslav Choc a Slavoj Šádek, kteří byli odsouzeni v politickém procesu známém jako „protistátní spiknutí Choc a spol.“ Tento proces byl jedním z mnoha vykonstruovaných soudních řízení komunistického režimu zaměřených na potlačení opozice a zastrašení veřejnosti. Miloslav Choc byl mladý muž, který se po únoru 1948 zapojil do protikomunistických aktivit. Byl obviněn z vraždy komunistického funkcionáře majora Augustina Schramma, která se odehrála 27. května 1948. Okolnosti této vraždy však zůstávají nejasné, a dodnes není jisté, zda byl Choc skutečným pachatelem. Slavoj Šádek, blízký spolupracovník Choce, byl obviněn z napomáhání při této vraždě a z účasti na protistátním spiknutí. Oba byli zatčeni Státní bezpečností (StB) a podrobeni brutálnímu mučení. Proces a rozsudek Proces s Chocem, Šádkem a dalšími obžalovanými se konal v listopadu 1948 před Státním soudem v Praze. Bylo to exemplární politické divadlo, jehož cílem bylo demonstrovat tvrdý postoj režimu vůči opozici. Oba byli odsouzeni k trestu smrti za údajnou špionáž, velezradu a vraždu. Zavražděni byli 19. února 1949 v ranních hodinách. Oba byli rehabilitováni po pádu komunistického režimu – Miloslav Choc v roce 1990 a Slavoj Šádek o rok později. Tento případ je dnes považován za symbol represivní politiky komunistického Československa.
17.2.1951 byli v Pankrácké věznici po vykonstruovaném politickém procesu zavražděni Bernard Jaško, Pavel Kalinaj a Rudolf Lančarič, členové skupiny známé jako „Jaško a spol.“ Tito tři muži byli odsouzeni k trestu smrti za údajné špionážní aktivity a velezradu, což byly běžné obvinění používané komunistickým režimem k odstranění skutečných či domnělých odpůrců. Bernard Jaško (*22.4.1923 +17.2.1951) byl popraven za údajné vyzvědačství. Rehabilitace proběhla v roce 1990. Pavel Kalinaj (*14.7.1915 +17.2.1951) byl rovněž odsouzen a popraven za špionáž a ohrožení obrany republiky. Rehabilitován byl až po pádu režimu v roce 1990. Rudolf Lančarič (*14.8.1914 +17.2.1951) byl obviněn z velezrady a špionáže v rámci procesu proti tzv. „titovským špionům“. Byl rehabilitován v roce 1964. Procesy jako ten proti skupině „Jaško a spol.“ byly typické pro období po únoru 1948, kdy komunistický režim upevňoval svou moc prostřednictvím represí a justičních vražd. Obvinění byla často vykonstruovaná, důkazy zmanipulované a rozsudky předem určené. Skupina byla zavražděna 17. února 1951 ve věznici Praha-Pankrác. Tito muži se stali symboly odporu proti totalitnímu režimu a jejich rehabilitace po roce 1989 zdůraznila nespravedlnost tehdejších procesů. O procesu byl natočen slovenský studentský snímek "22 hláv" (2012) od režiséra Matúše Demka. Film se zaměřuje na příběh 22 lidí odsouzených v tomto politickém procesu. Film má délku 39 minut a je hodnocen jako dokumentární dílo s hlubokým historickým přesahem, které přibližuje dramatické události spojené s politickými procesy a jejich dopady na lidské životy. Je k dispozici i v iVysilani České televize.
Logo tělocvičného spolku Sokol (Česká obec sokolská), který v historii české a slovenské tělovýchovy zaujal pozici nejen největší, ale také nejúspěšnější tělocvičné organizace.
Tomáš Berka (16. února 1896, Praha – 15. října 1943, Drážďany, Nacistické Německo) byl československý voják, legionář a příslušník ilegální odbojové (protinacistické) organizace Obrana národa.
MUDr. Vladimír Biskup, odborný lékař, Praha Braník