Jiří Štipl

@jiri-stipl.com

56 Followers 197 Following

Psychometrie | Vývoj psychologických testů | Struktura lidských rysů Toho času dokončující Research Master's studium metodologie a statistiky pro psychologický výzkum na University of Amsterdam @uva.nl

Mapa České republiky znázorňuje podíl žáků 5. tříd, kteří dosáhli nejvyšší úrovně v testu dovedností usnadňujících učení (TDUU), rozděleno dle obcí s rozšířenou působností (ORP). Oblasti jsou barevně odstupňovány od světle béžové (nízký podíl, 0 %) po tmavě tyrkysovou (vysoký podíl, až 32 %). Nejtmavší odstíny (nejlepší výsledky) jsou soustředěny v Praze, Brně, okolí Plzně a Hradce Králové. Nejsvětlejší oblasti (nejslabší výsledky) se vyskytují zejména v pohraničních a horských regionech, např. v Karlovarském kraji či na Šumpersku. Průměr pro celou ČR je 16,1 %.

Tento graf zobrazuje, jak se mění poměrné zastoupení tří SES skupin napříč spektrem IQ. Na ose X je IQ (od 40 do 160), na ose Y podíl žáků v každém pásmu IQ, rozdělený podle SES: nižší (modrá), střední (zelená), vyšší (červená). Například u průměrného IQ (100) jsou všechny tři SES skupiny přibližně rovnoměrně zastoupeny. S rostoucím IQ však prudce stoupá podíl vyšší SES a klesá podíl nižší SES – u IQ 130+ tvoří žáci z vyšší SES drtivou většinu. Tento graf zdůrazňuje strukturální nerovnost v rozdělení schopností: i při naprosto férovém výběru by nadprůměrně inteligentní žáci pocházeli výrazně častěji z vyšších SES vrstev.

Graf zobrazuje tři překrývající se normální rozdělení IQ skóre žáků 5. tříd podle jejich socioekonomického statusu (SES). Každá křivka reprezentuje jednu SES skupinu – nižší (modrá), střední (zelená) a vyšší (červená). Průměrné IQ těchto skupin se liší: zhruba 94 pro nižší SES, 100 pro střední a 106 pro vyšší. Graf ukazuje, že s rostoucím SES se celé rozdělení posouvá doprava, tedy směrem k vyšším IQ. Dále je vyznačen celkový průměr (100), horních 10 % (IQ ≈ 119) a horních 5 % (IQ ≈ 125), aby bylo zřejmé, jaké SES skupiny jsou v těchto pásmech zastoupeny. Tento graf ilustruje, že rozdíly ve výsledcích podle SES nejsou pouze důsledkem nerovných podmínek, ale do značné míry odrážejí rozdíly v rozložení schopností mezi skupinami.

Obrázek ukazuje přehled důkazů, co ovlivňuje výsledky JPZ. Tabulka shrnuje 12 studií nebo vlastních statistických analýz s údaji o síle efektu (např. korelace, beta, reliabilita), úrovni působení (např. schopnosti → znalosti), oblasti důkazu (PISA, IQ testy, mindset), hlavním zjištění a implikaci pro JPZ. Závěry: JPZ silně koreluje mezi ČJL a M (r ≈ 0,72–0,75) i s maturitou (r = 0,89), dobře predikuje výkony, a odráží obecné schopnosti (g). Výsledky JPZ souvisejí s IQ testy i s výsledky v PISA. Efekt SES je většinou zprostředkovaný děděnou inteligencí. Efekt „growth mindsetu“ mizí po kontrole biasu. Reliabilita JPZ je srovnatelná s IQ testy. Celkově JPZ měří více obecné schopnosti než školní znalosti.

Obrázek ukazuje výsledky meta-analýzy dvou studií o vztahu mezi čtenářskými a matematickými dovednostmi. Vlevo je strukturální model s latentní proměnnou „G“ (obecná inteligence), která má silný vliv jak na matematické dovednosti (β = .85), tak na čtenářské (β = .76). G je ovlivněna různými kognitivními schopnostmi, jako je verbální a neverbální IQ, exekutivní funkce, pracovní paměť a krátkodobá paměť.

Vpravo je shrnutí článku, které ukazuje, že většina korelací mezi čtením a matematikou je způsobena společnými doménově obecným faktory, nikoli překryvem konkrétních dovedností. Korelace mezi čtením a matematikou byla v průměru r = 0.52.

Interpretace: Výsledky JPZ z češtiny a matematiky spolu úzce souvisí, protože obě disciplíny silně odrážejí obecnou inteligenci, nikoli nutně podobnosti ve znalostech.

Levá tabulka ukazuje vysoké korelace mezi Ravenovým testem inteligence a výsledky z PISA (zejména matematika, r ≈ 0,80), což značí silný vliv obecné inteligence (g).

Pravý obrázek je z úvodu článku, který analyzuje, do jaké míry PISA měří obecnou inteligenci versus specifické schopnosti. Výsledky ukazují, že doménové skóry (matematika, čtení, věda) jsou převážně ovlivněny g, zatímco specifické faktory jsou slabé a často nespolehlivé.

Interpretace: PISA a podobné testy (včetně JPZ) nejsou jen zkouškami učiva, ale i „IQ testem jinými prostředky“.

Graf znázorňuje vztah mezi výsledky JPZ z matematiky (na ose x) a výsledky z PISA 2022 v matematické gramotnosti (na ose y) pro různé typy středních škol. Každý bod představuje jednu školu, barvy odlišují typ školy (víceleté gymnázium, čtyřleté gymnázium, SŠ s maturitou a bez maturity). Čím je škola víc vpravo a nahoře, tím lepší měla výsledky v obou testech.
Regresní přímka a hodnota R² = 0,62 ukazují silnou pozitivní korelaci: školy, jejichž žáci byli úspěšní v JPZ, byli většinou úspěšní i v PISA.
Interpretace: JPZ z matematiky dobře predikuje matematickou gramotnost měřenou PISA, a to zejména na úrovni škol.

Tento graf zobrazuje vztah mezi výsledky JPZ z češtiny a výsledky z PISA 2022 v čtenářské gramotnosti. Osa x zachycuje průměrné skóre JPZ, osa y výsledky PISA. Opět jsou zobrazeny různé typy škol barevně rozlišené.
Regresní přímka s hodnotou R² = 0,654 ukazuje ještě o něco silnější korelaci než v případě matematiky – výkony škol v JPZ z češtiny silně souvisejí s čtenářskou gramotností jejich žáků v PISA.
Interpretace: JPZ z češtiny nevychází jen z mechanického učení, ale úzce souvisí s hlubšími dovednostmi čtení s porozuměním, které PISA měří – a tedy s funkční gramotností.

Graf ukazuje vztah mezi výsledky z přijímacích zkoušek z češtiny (JPZ 2020) a maturitami z češtiny (2024) na pražských čtyřletých gymnáziích. Každý bod představuje jedno gymnázium, jeho pozice v grafu určuje průměrné percentilové umístění v JPZ (osa X) a maturitě (osa Y). Barva bodu značí zlepšení nebo zhoršení výsledků v maturitě oproti očekávání podle JPZ – zelená znamená zlepšení, červená zhoršení. Modrá čára znázorňuje lineární trend. Vážená korelace mezi přijímačkami a maturitou je vysoká (r = 0,783), což potvrzuje, že výsledky v JPZ silně predikují maturitní výkony, přesto některá gymnázia z výsledků "vytěží" více než jiná.

Graf zobrazuje vztah mezi výsledky přijímacích zkoušek z češtiny (JPZ 2020) a maturitními výsledky z češtiny (2024) pro 4leté střední školy. Každý bod představuje jeden studijní program (např. gymnázium, lyceum, různé typy SOŠ a SOU), velikost bodu odpovídá průměrnému počtu studentů v programu. Osa X ukazuje průměrný percentil programu v přijímačkách 2020, osa Y výsledný percentil v maturitě 2024. Barevné čáry znázorňují lineární trendy pro jednotlivé typy oborů, šedá čárkovaná diagonála odpovídá ideálnímu stavu beze změny. Výsledkem je velmi silná pozitivní korelace (vážený Pearsonův r = 0,894), což znamená, že programy, které měly lepší výsledky v přijímačkách, měly i lepší výsledky v maturitě – tedy JPZ testy mají vysokou prediktivní validitu.